16.8.1987 👉 den, kdy se rozhodovalo o osudu lidstva
Tento den se zapsal do historie jako významný milník moderní spirituality, známý jako Den harmonické konvergence 
.
❌ A teď nemyslím jen tu celosvětovou spirituálně-ekologickou meditaci, ale skutečné „hlasování duší“, zda by lidstvo mělo naplnit svá destruktivní proroctví a s koncem milénia ukončit život na Zemi, nebo zda lidstvo dosáhlo vyššího vědomí a zaslouží si pokračovat ve své cestě a duchovní evoluci. Zda by mělo pokračovat na cestě k vyššímu cíli.
Je rok 2024, takže je jasné, jak to dopadlo.
Rozhodnutí, které bylo učiněno 16. srpna 1987, je důkazem toho, že lidstvo má potenciál překonat své výzvy a směřovat k lepší budoucnosti.
Ve vylepšené energii.
K vzestupu.
Byla to volba nekráčet cestou sebezničení, ale cestou lásky a soucitu. Volba, která umožnila, aby planeta a její obyvatelé vstoupili do nové fáze vývoje. 
Harmonická konvergence a její význam stále rezonují silou kolektivní meditace a duchovní transformace. Je připomínkou a pobídkou k hledání vnitřního míru – stavu bezkonfliktnosti v souladu s Gaiou – a k dosažení vyššího stavu vědomí skrze objevení svého skutečného (božského) Já.
Přesně v tento den jsem se narodila.
16. srpna 1987.
Byla jsem jedno z prvních dětí, které přišly na Zemi s vědomím, že nekončíme. 
Jedno z dětí narozených napůl ve staré a napůl v nové energii.
Přišla jsem zažít tu oslavu a nový začátek!
Přestože realita kolem mě tomu ještě neodpovídala.
Dlouho neodpovídala.
A tak se oslava nového začátku nekonala.
Zhasla jsem.
Zabloudila jsem.
Je snadné na Zemi zabloudit, že?
A je snadné bloudit dlouho.
Teď se – o 37 let později – snažím zase najít.
A poznat se.
Rozpomenout se, proč jsem přišla.
Rozpomenout se, kdo jsem.
Rozsvítit se.
A také šířit světlo dál.
Tak, jak jsem to měla v plánu od začátku.
Tento den zůstává nejen historickým milníkem pro celé lidstvo, ale i mou osobní připomínkou, že jsem tady, abych byla sama sebou.ABYCHOM MY VŠICHNI BYLI SAMI SEBOU.
Harmonická konvergence je symbolem cesty k seberealizaci a duchovnímu naplnění nás všech.
Nerada slavím své narozeniny.
Nikdy to dobrovolně nedělám.
A přesto si tento den oslavu zaslouží. 